V roce 1968, kdy Francií ochromovalo obrovské studentské hnutí představil Citroen 16.května 1968 ve městečku Deauvill, nový model Méhari, který vycházel ze základu 2CV a konkrétně z modelu Dyane 6.

Jednalo se o lehký vůz s převratnou plastovou karoserií vyrobenou z probarveného plastu ABS (akrylonitril butadien styren), která byla uchycena na trubkové konstrukci pevně spojené s podvozkem. Možností probarveného plastu byly ve své době revoluční, karoserie mohla být pestrých barev a tvarů, přitom lehká a výrobně nenáročná.

V dnešní době by jsme řekli, že se jednalo o univerzální sportovně terénní automobil pro volný čas, tedy SUV.  Jeho rozsah použití byl obrovský, však podle přiložených fotografií si můžete sami udělat představu.

Jméno dostal automobil podle velblouda žijícího v severní Africe. Odolný, houževnatý a všestranný tvor, se používal stovky let pro přepravu cestujících a zboží, převážně Berberskými kočovníky.

Při spuštění výroby Méhari používalo 28 koňovou verzi plochého dvouválce o objemu  602cm³, který byl zvýšen v roce 1969 na 28,5 koní a na 29 koní v roce 1979. Revoluční karoserie z ABS se skládala pouze z 13 částí.

V roce 1970 byla zahájena výroba dvoumístné verze, aby tak Méhari vyhověla  francouzským  daňovým předpisům, pro zařazení jako užitkové vozidlo pro převoz zboží.

V roce 1970 získala Méhari novou masku a světla. V roce 1978, společně se všemi ostatními modely řady A. dostala přední kotoučové brzdy, a maska byla opět inovována.

V roce 1979, byl zahájen prodej verze 4×4, s redukční převodovkou, možností uzávěrky diferenciálu a kotoučové brzdy byly na všech čtyřech kolech. Rezervní kolo se přesunulo na kapotu. Díky konstrukci podvozku a pohonu měla Méhari obrovskou prostupnost terénem a byla schopna zdolání stoupání až 60%.

V roce 1983 se výroba 4 x 4 se zastavilo a Méhari byla přejmenována Mehari Azur. Výroba přestala v roce 1988. Celkem bylo vyrobeno 144 953 kusů, z toho 1213 vozů mělo pohon všech kol.

[nggallery id=1]